Slunovrat a oslavy Nového roku - jak se slaví u nás a ve světě?

Nový rok (1. ledna) u nás určujeme podle gregoriánského kalendáře, který se používá od 16. století ve většině zemí světa. V juliánském kalendáři (který používá pravoslavná církev) připadá začátek roku na 14. ledna. V mnoha zemích, kde převládá pravoslaví, se slaví oba svátky Nového roku, jak gregoriánský (civilní), tak i juliánský (církevní). Původně se ale počátek roku odvozoval od rovnodennosti či slunovratu.

Oslavy Nového roku mají pohanský původ a nebyly v našich církevních kruzích oblíbené. Oslavy nového roku se konaly již v pravěku, kdy se bohům poskytovaly oběti za to, aby znovu přinesli teplo a úrodu. Křesťané se k této slavnosti původně neměli, jelikož se v tu dobu tradičně odehrávali pohanské oslavy, například Saturnálie. Křesťané v této době slavili vlastní svátek - obřezání Krista.

Lidé až do 19. století chodili děkovat za příchod nového roku do kostela, poté ale o půlnoci jedli horký ovar, kroupy a křen s jablky, což byl pohanský zvyk, který měl přinášet štěstí. Další pověry tvrdí, že se na Nový rok a o Silvestru nesmělo prát a věšet prádlo, jinak by údajně zemřel nějaký náš známý. Nemělo se také jíst drůbeží maso, jinak by štěstí na další rok odletělo. Dnešní oslavy pocházejí až z období industrializace a hospodářského rozmachu 19. století.

V minulosti se používaly různé kalendáře a tak Nový rok několikrát změnil své datum. To se zpravidla vztahovalo na význačný astronomický úkaz či křesťanský svátek. Které kalendáře se používaly?

Lunisolární kalendář 
používali jej staří Slované, délka roku se určovala podle pozice Slunce, zatímco délka měsíců podle fází Měsíce, Nový rok se slavil 25. prosince (ve dnech zimního slunovratu).

Datovací systém od doby zvěstování
počátek roku je umístěn na 25. březen (svátek Zvěstování Panně Marii), byl zaveden roku 525 a používal se ve středověku. V Německu vydržel až do 9. století.

Vánoční datovací systém
nový rok začíná 25. prosince, systém byl používán v Anglii a Německu do 13. století, ve Španělsku potom ve 14. - 16. století, a ve Švédsku dokonce až do roku 1753.

Velikonoční datovací systém
nový rok začíná Velikonoční nedělí (na Bílou sobotu večer), systém se používal mezi 11. a 16. stoletím ve Francii.

Podzimní den rovnodennosti
(zpravidla 22. září) byl Novým rokem francouzského revolučního kalendáře (používán 1793-1805)

Nový rok 1. ledna jako svátek Obřezání Ježíše Krista
byl slaven v Římě už před rokem 700 jako mariánský svátek. Druhý vatikánský koncil v roce 1969 jej zrušil.

1. leden jako Nový rok
u nás se takto oficiálně označuje od dob Přemysla Otakara II. a Václava II. (13. století), ve své kronice s tímto datem už počítá ale i Kosmas (ve 12. století).

Oslavy Silvestru jsou pojmenovány po blahořečeném papeži Silvestru I., který zemřel 31. prosince roku 335. Je považován za patrona dobré úrody a ochránce domácích zvířat, díky němu údajně skončilo i pronásledování křesťanů ve 4. století. I díky oslavám tohoto světce, které jsou dnes ve většině zemí neodmyslitelně spjaty právě s Novým rokem, jsou jeho oslavy velmi bujaré a velkolepé, zejména pak na západě, kde se odpočítávají poslední vteřiny do začátku Nového roku.

Nový rok je v ČR, ale i v dalších zemích světa státním svátkem. Silvestr, který mu předchází státním svátkem vyhlášen není, ale každoroční oslavy tu probíhají podle místních zvyklostí a tradic. V televizi se vysílají komedie a silvestrovské estrády (i mnoho let staré), speciální představení připravují také divadla. Tradiční jsou oslavy v rodinném kruhu či s přáteli, ve městech poté zpravidla probíhají v restauracích či klubech, které mívají speciální novoroční nabídky a jsou často rezervované nadlouho dopředu. Poslední sekundy do začátku nového roku (půlnoci) se odpočítávají ve všech rádiových i televizních vysíláních. 

O půlnoci se připíjí šampaňským, nebo sektem (který bývá před Silvestrem často ve slevě) a odpalují se ohňostroje a další pyrotechnika. Vzhledem k tomu, že díky manipulaci s otevřeným ohněm každoročně dochází k řadě poranění, je na některých místech (zejména v Praze) zábavní pyrotechnika zakázána. Každoročně se proti jejímu používání staví i ochránci zvířat a přírody. Největší ohňostroj roku byl tradičně odpalován v Praze 1. ledna večer, v lednu 2020 byl ohňostroj nahrazen videomappingem, který je vizuálně atraktivní a neubližuje zvířatům ani přírodě.

Na konci starého roku si navzájem posíláme takzvané novoročenky - kartičky a pohledy s fotografiemi či obrázky a hlavně s přáním všeho nejlepšího do celého nadcházejícího roku. Bývají také označovány zkratkou PF, ta vychází z francouzského Pour féliciter a v překladu znamená "pro štěstí" či "k blahopřání"- přestože Francouzi tuto zkratku vůbec nepoužívají. Proč tedy francouzský název? Dříve byla francouzština diplomatickým jazykem a právě vyšší třídy, které pravděpodobně tento zvyk zavedly, daly novoročence jméno. Prapůvodně totiž novoročenky dostávali bohatí mecenáši od umělců, které sponzorovali. Později si bohatí lidé nechávali od umělců novoročenky vyrábět, chudí je pak vytvářeli svépomocí.

Je zajímavé, že v Česku se novoročenky rychle ujaly už od 19. století, kdežto v jiných zemích věta se pořád preferují kartičky s vánočními gratulacemi a přáními. PF u nás ještě před druhou světovou válkou obsahovala motivy vánočního stromku, Ježíška, tří králů a podobně, za dob komunismu se začaly objevovat i motivy zasněžené krajiny a postupně z novoročenek vánoční a obecně křesťanské motivy vymizely docela.

Jelikož jsou novoroční gratulace mnohem méně spjaté s církví a náboženstvím, předpokládá se, že se u nás rozšířili v období sílící sekularizace a nejprve ve městech kde nahradili zvyklosti žehnání a oslavy v rodinném kruhu, také byly v polovině 19. století kritizovány jako chabá omluva za to, že dotyčný nebyl na rodinné sešlosti nebo neposlal novoroční dárek. Později se názor zcela změnil a byly považovány za symbol pozornosti vůči rodině a přátelům. Jejich velkým popularizátorem údajně byl hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína, rakouský úředník a vrchní purkrabí českého království.

Další oslavy postupně propuknou na Novém Zélandu, ve východní části Ruska, Austrálii a postupně se směrem na západ přidají v Tokiu, Soulu a dalších městech. Zajímavé přitom je, že při převedení na středoevropský čas některé země oslaví Nový rok jindy, než v celou hodinu. Nejdéle si oslavy Nového roku počkají obyvatelé souostroví Americká Samoa, po nich následují už jen dva neobydlené ostrovy - Bakerův a Howlandův (opět v Tichém oceánu).

Austrálie
Australané na Nový rok troubí na trumpety a rohy, to jim ale vydrží až do 6. ledna.

Tibet
Tibeťané obdarovávají jídlem buddhistické mnichy a tancem odhánějí zlé duchy

Filipíny
Místní skáčou do výšky, aby si tak pojistili dobrou úrodu do dalšího roku. Blahobyt zajistí i mince na okenních parapetech

Jihoafrická republika
Nový rok se zde vítá karnevalem, který vrcholí 2. ledna. Průvod doprovází zvuky bubnů, lidé nosí propracované kostýmy, tančí a zpívají.

Bulharsko
Klíčové je zde tančit! Proč? Zaženete tím upíry a další temné síly. Zřejmě pozůstatek z dob Vlada Draculy

Řecko
Novoročním oslavám tu moc neholdují. Zůstávají většinou doma a hrají karty. Navíc se tu 6. ledna skáče do vody na oslavu pokřtění Ježíše Janem Křtitelem, zároveň tím zahánějí zlé duchy.

Vietnam
Vietnamský nový rok je Tết Nguyên Đán, který se slaví ve stejný den jako Čínský nový rok.

Peru
Perský nový rok, nazývaný Nourúz, je den připadající přesně na den jarní rovnodennosti (20. či 21. března), kdy také oficiálně začíná jaro.

Nepál
Nový rok je slaven na jaře v první den měsíčního měsíce Baisakh. V našem kalendáři obvykle připadá na 12. - 15. duben.

Anglie
Britové věří na První stopu (First Foot) - štěstí přinese to, pokud prvním člověkem, který na Nový rok překročí práh domu bude vysoký mladý muž s hnědými vlasy, který donese dárky. Mladí basketbalisté třeste se.

Rakousko
Naši sousedé se Novým rokem doslova projí. Podává se prase (jakožto symbol štěstí) a typickým dezertem je mátová zmrzlina, která má přinést ekonomickou stabilitu do dalšího roku.

Japonsko
Konec roku (Oshogatsu) se v Japonsku slaví v rodinném kruhu. Celý dům se u té příležitostí uklidí a vyzdobí se borovicovými větvičkami, které symbolizují dlouhověkost. Používá se také švestkové proutí (symbol ducha) a bambus (symbol růstu).

Brazílie
Pokud se ocitnete na Nový rok v Brazílii, porozhlédněte se po rozinkách. Do půlnoci byste jich měli sníst sedm a jejich semena si schovat do peněženky - údajně prý lákají peníze. Ty se v Brazílii snaží přitáhnout i čočkou v polévce, která má zaručit přísun peněz po celý následující rok.

Kambodža
Konec sezóny sklizně tu oslavují opravdu poctivě, Nový rok se odehrává v dubnu a obnáší tři dny oslav.